Jak motivovat dítě ke sportu

Přinášíme Vám další rozhovor s Martinem Macháčkem, tentokrát na téma motivace dětí.

Martine, je podle Vás důležitá motivace dětí ze strany rodičů a trenérů?

Vědomá a cílená motivace dětí ze strany rodičů je pouze malá část toho, jakým způsobem můžeme my jako rodiče formovat celkový vztah dětí ke sportu. Víme, že jako rodiče máme na děti obrovský vliv. Ovlivňujeme je i v situacích, kdy o tom nevíme. Vezměme si situaci, kdy se s dítětem díváme na fotbal a útočník vašeho oblíbeného týmu se pokusí o drzý průnik do vápna, ovšem neúspěšný a míč skončí v zámezí. Jak reagujeme? Oceníme útočníkovu iniciativu a snahu o vstřelení branky nebo mu "vyčteme", že míč raději nepodržel a nepřihrál míč dozadu svému spoluhráči? Dětem pak vysíláme dva různé vzkazy: v první případě ukazujeme, že chyba je nezbytná součást učení, v druhém případě je chyba něco, co je nepřípustné. Dítě toto samozřejmě vnímá, aniž bychom si toho byli vědomi.

Z vlastní zkušenosti vím, že mnoho rodičů motivuje děti ke sportu nějakými odměnami ve formě sladkostí, různé elektroniky a podobně. Je to správná cesta?

Z krátkodobého hlediska to může mít pozitivní účinek. Ale položme si otázku, co nebo kdo bude motivovat naše děti, až se z nich stanou dospělí sportovci. Právě zde se pak ukáže, kdo dělal sport jako prostředek k nějaké odměně a kdo sportoval pro sport samotný. Naším cílem je tedy vypěstovat v našich dětech takový vztah ke sportu, kdy se samotné sportování stane samo odměnou.

Co dělat v případě, když chceme dát dítě na nějaký sport, ale žádný sport ho vysloveně nezaujal natolik, že by chtěl na něj chodit pravidelně?

Zase to není otázka, zda nějaký sport dítě zaujal, ale zda jsme my vytvořili situaci a podmínky, při kterých ho vybraný sport vůbec mohl zaujmout? Přivedeme dítě na trénink jakéhokoliv sportu a čekáme, že se ukáže, zda ho to baví nebo ne. Velkou roli ale nehraje pouze sport samotný, ale i situace, ve které se dítě nachází. Co když se před ostatními dětmi stydí, necítí se mezi nimi dobře? Raději by například uvítal menší skupinku dětí, případně individuální sport. Sport obecně je výrazný socializační činitel, je tedy potřeba zohlednit, co co sportování dítěti přináší kromě sportu samotného.

Někdy se stane, že dítě chodí dlouhodobě na nějaký sport a po čase ho to omrzí. Podle Vás je vhodné s tím sportem skončit, nebo dítě nějak motivovat, aby v daném sportu pokračoval?

Je potřeba se dostat k pravé podstatě jeho rozmrzelosti, jak je nastíněno v předchozí otázce. Tím pak lépe porozumíme, jak na dítě působit a nepřímo tak zvýšit jeho motivaci pro daný sport.

Na co by si měli dát rodiče, případně trenéři pozor při motivací dětí?

Jde spíše o jakési uvědomění, že motivací dětí formujeme z větší části svým dlouhodobým chováním, postojem, komentáři, spíše než krátkodobými pobídkami a odměnami.

Děkujeme Vám za rozhovor.